7 typů bazénových plavců, kteří vám zaručeně vylepší den

 


Menší bazén - 25m. Člověk si prostě občas potřebuje protáhnout tělo nějakým tím vlastním stylem. Naprostou většinu návštěvníků tvoří běžní rekreační plavci, kteří si přijdou pročistit hlavu, v klidu si odplavou svojí hodinku a nazdar. Mimo nás rekreantů ale existuje několik prototypů plavců, s kterými se zaručeně dřív nebo později v bazénu pot(ý)káme.

1) Babka splývalka

Vznáší se na hladině v brýličkách a koupací čepici obličejem dolů a jakýmsi "samospádem" se pohybuje vpřed. Od stěny bazénu se odrazí, takže nabudete dojmu, že za ní poplavete přijatelným tempem, ale chyba lávky.

2) Potapěč

Starší šedívějící pán, prsař ve velkých potápěčských brýlích. Některé typy taky hlasitě(nechápu jak) vyfukují do vody, takže máte napoprvé pocit, že míjíte zaoceánský parník. Což může lehce vyděsit, když pod hladinou očekáváme ticho, klid a mír.

3) Čajový sáček

Většinou obývá některý z rohů bazénu, případně odrazovou stranu a vyskytuje se ve 2-3 členných skupinkách. Čajové sáčky neplavou, ale klidně se i hodinu jenom louhují ve vodě.

4) Brownův debatní kroužek

Podobá se čajovým sáčkům s tím rozdílem, že 2-3 dámy čile konverzují jako v cukrárně na kafíčku a přitom se neustále neuspořádaně pohybují všemi směry napříč bazénem. Střet s BDK znamená jediné - zastavit a vzít čubičku do jiné dráhy, kde ale stejně nemáte jistotu, že ho zase hned nepotkáte, protože prostě Brownův pohyb...

5) Michael Phelps

Profesionální kraulař řítící se vodou jako buldozer. Když se jich sejde v bazénu víc, máte zajištěn efekt vlnobití zadarmo. Michaelové Phelpsové se jentak neunaví, takže zapomeňte, že si třeba v klidu zaplavete "až si dají pauzu", nekoukají vlevo ani vpravo a jakmile včas neopustíte jejich přísnou trajektorii, stane se... vlastně ani nevím, co se stane, zatím se mi vždycky podařilo vyhnout, byť jen o chlup a to jsem pak dostala takovou vlnou přes čuchometr, že jsem ještě deset minut vykašlávala chlor. (Asi už chápu, proč existuje typ Potapěč.)

6) Epileptik

Ve vodě dokáže udělat za vteřinu neuvěřitelné množství krátkých křečovitých pohybů vzdáleně připomínajících tempa. Problém je, že ani tak se nepohybuje vpřed a s přehledem ho dostihne i Babka splývalka. A sedmý typ jsem klasifikovala při poslední návštěvě bazénu, kde jich plovalo hned několik.

7) Bójka

Postarší kulatí plavečtí kolegové pomalu plovoucí bazénem. A proč bójka? Pod pivním pupkem se jim totiž ke dnu snáší dlouhá rozvázaná šňůrka od plavek :)

Poznali jste se v některém z typů? Nebo při pravidelném plavání potkáváte jiné oblíbence? :)

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co dělá improvizace s tělem a duší?

Obrázek
S divadelní improvizací jsem se poprvé potakala v roce 2022 a pořád mě nepřestává překvapovat, jak se tím změnil můj pohled na svět. Úplně na začátku byl tenhle pocit zvlášť intenzivní, když se mi najednou otevřela hlava jako bleskem z čistého nebe. Jak jsem mohla do té doby žít, to je mi záhadou. Zároveň se od toho osudného okamžiku snažím tuhle změnu analyzovat a popsat. Ale vzhledem k tomu, že na různé lidi má takové otevření hlavy různé účinky (například manžel jedné z kolegyň reportuje výrazné zlepšení domácí atmosféry, druhá se dala na tvořivou činnost, třetí píše povídky, čtvrtý v práci používá divadelní principy a posunul prezentace na novou úroveň), nedá se tenhle proces jednoduše generalizovat. Navíc se patrně ani nevyhneme konfrontaci s vnitřními démony, které otevření hlavy dokáže vynést na světlo, ale taky úspěšně postrčit na cestu do šuplíku "vyřešeno". Ke svým zážitkům (za které vděčím kurzyherectvi.cz ) bych každopádně měla hodně co říct i z dalších úhlů pohle...
Další informace

S otevřenou hlavou na věčné časy

Obrázek
O zkušenosti s efektem otevřené hlavy jsem se s vámi podělila v minulém textu “Co dělá improvizace s tělem a duší” . Což je ve zkratce wow! zpověď o objevování nového pohledu na svět. Tentokrát bych potřebovala zpracovat proces osvojování téhle nové dovednosti a jaké to je, zůstat v takovém nastavení nafurt. Nutno dodat, že divadelní improvizaci se snažím věnovat více či méně intenzivně pořád, ačkoli pozoruju, že větší vliv má na můj běžný život, než že bych to dokázala přetavit v kvalitní výkon na scéně :-)   Jediné, čeho se stále nemůžu dopátrat, je chvíle, kdy se mi vypínač v hlavě nastavil do polohy “otevřeno” a zasekl se tak, že i při největším úsilí nejde vrátit zpátky. Pamatuju si, co bylo před tím a co potom, ale tenhle památný okamžik prostě ne. Zcela jistě to byl ale další milník na cestě k objevování toho, co doopravdy jsem. Což je celkově hodně velké dobrodružství a poslední dobou se v tomto směru událo víc, než za uplynulých třicet let, ale lepší začít pozdě než n...
Další informace

Na krátko bez vlasů

Obrázek
  Rozdíl mezi fotkami je přesně rok. Ale dospět k rozhodnutí přestat si barvit vlasy (a odrosty ostříhat, co nejdřív to půjde) trvalo podstatně déle. Myslím, že tak tři roky zpátky se teprve objevila první myšlenka. Pak se střídalo období "jasně, jdu do toho" s "teď ale nemůžu, hrajeme prohlídky, musím mít účes" až nakonec přišla úleva "kašlu na všechno, takhle už to dál nejde". Taky jsem se nejdřív naivně domnívala, že to půjde lehce. Večer si řeknu, že končím s barvou a ráno se s tím vzbudím naprosto v pohodě. Tvl (pardon za ten výraz, ale vážně, tyv*le), ne. Nebudu to házet na tlak společnosti, sociálních sítí, okolí, pracovního prostředí a tak dál. Tlak si na sebe vytváří člověk sám svými domněnkami (které ovšem úspěšně spouštějí právě tyhle vlivy). Když jsem začala řešit pitomý vlasy, samotnou mě překvapilo, jak moc velký dopad má okolí na sebejistotu jedince. A taky jsem se chvíli bála, že s vlasy přijdu o nějakou svoji superchopnost. Z neznámého dův...
Další informace