Impro piknik 2025/XI. Riegrovy sady na lavičkách




 

Anička (aktivní kuchařka na místě činu) a Táňa

Táňa vyšetřuje smrt souseda. Anička mu chodila často vařit a jednoho dne ho našla mrtvého. Společně ohledávají místo činu, Anička se snaží komisařku naklonit, nabízí meruňky ze zahrady. Ty se ale nesmí jíst, dokud neproběhne dědické řízení. Zve ji tedy na oběd, ale komisařka pozvání vyhodnotí jako úplatek. Vytáhne speciální vyšetřovací baterku a pořádně si na Aničku posvítí.... té se ale jako na potvoru zrovna na plotně pálí guláš! A utíká.



Petr (letový dispečer) a Tomáš (dřevorubec)

Petrovi krouží nad letištěm letadla, ale dráhy jsou příliš zarostlé a Tomáš je nestíhá sekat. Provoz na letových drahách houstne, situace se přiostřuje, dřevorubec stále nestíhá a v tom.... oběma končí směna. Oba končí za tmy a koukají na oblohu. Petr: Podívej, padá hvězda, něco si přej! Tomáš: Já si přeju, ať nespadne na mě. Petr: Ale ona se opravdu nějak podezřele rychle přibližuje!! Tak se tady měj!!!!



Anička, Táňa a Klára na zastávce

Klára chodí na zastávku chytat bronz, aby byla nejkrásnější na vesnickém plese. Manžel (Táňa) ji přinesl donášku z KFC (kýbl kuřecích křídel a pytel hranolek), stěžuje si Aničce, jak jeho žena tloustne a nevejde se do žádných šatů a už to vypadá, že půjde na ples s Aničkou, když Klára začne básnit o krásných nadýchaných šatech s korzetem a náhrdelníku (PóRek), který dostala od manžela, přitom si laškovně pohrává s náhrdelníkem až se do něj zamotá a začíná se dusit. Anička duchapřítomně vytasí nožík, přetíná šňůru od korálů, zachraňuje Kláře život...jenomže ji v zápalu boje uřízla i kousek ucha. Klára je zničená, už nikdy nebude krásná. Anička ji utěšuje, v tom se vrací manžel s informací, že Van Gogh taky neměl ucho a byl geniální. Klára s ním tedy odchází domů a odteď bude geniální. 



Klára a Tomáš (roztržitý revizor na pitevně)
- Dobrý den, vaše jízdenky, prosím. - Pane, tady jste na pitevně, psychiatrie je v pavilonu C, já vás tam dovedu, pojďte. - Já jsem revizor, a někdy je to prostě silnější než já, koho to vezete? Tomáš v nebožtíkovi poznává černého pasažéra, kterého mnohokrát pokutoval, v tom se rozkašle. Klára mu nabízí výměnu orgánů. Když se Tomáš pořádně nadechne, během 25 sekund je možné přemístit nové plíce z nebožtíka do jeho těla. Když společně přemisťují mrtvolu na operační stůl, Tomáš si všimne, že v jednom z mrazáků na těla hoří oheň. Klára se rozvzpomene, že dneska neslouží na pitevně, ale v krematoriu, takže z operace nic nebude. 


Klára a Petr
Petr se rozhodl, že bude hrát životní cyklus ženy a Klára bude bůh, ale nikomu to neřekl. Vzniklo z toho tedy několik krátkých úseků a dialogů s postavami, s kterými se žena během života setkala (tak si to s odstupem času vysvětluje Klára). S mladou kolemjdoucí v parku, kde se ztratila jako malá holčička, se starým pánem, kterého puberťačka prosí o mobil, se senilní kolegyní v domově důchodců těsně před smrtí. Hezké. :)

Oficiální (a hezčí) foto – Jan Berka:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co dělá improvizace s tělem a duší?

S otevřenou hlavou na věčné časy

Na krátko bez vlasů